Nuda ve škole (v Brně)

8. června 2010 v 12:56 | MaedhRos |  Tvoření a tyhlety věci...
Se zapisováním na hodinách jsem měla vždycky problém. Pořizování výpisků je skill, který jsem se začala odnaučovat už na střední - a na vysoké u mě zakrněl natolik, že jakákoli snaha o jeho opětovné rozvinutí u mne vyústí v celkové vyčerpání a zvýšenou spotřebu tekutin.
Nikdy jsem se ale tak docela nepřestala obelhávat v tom smyslu, že "tenhle semestr od základu změním svůj přístup a na hodinách si budu svědomitě zapisovat". "Tenhle semestr" je to vždycky tak do půlky října/března, pak "tenhle semestr" mutuje v "příští týden", aby nakonec morfoval v "příští semestr" - a takhle to jde přesně v duchu rčení "ještě letos budeme chlastat a příští rok se na to vyserem" už od prváku (od toho úplně prvního).
Ale protože jsem příliš velký zbabělec na to, abych na zápisky otevřeně, čestně a bez cavyků rezignovala, nosím s sebou sešit i pisátka...
Dopadá to jediným možným způsobem: z látky stačím v poznámkách postihnout pět až osm zoufale izolovaných, z kontextu vytržených vět, které už když je píšu přestávají dávat smysl - a na stránce jsou od sebe odděleny velkopansky roztaženými přeškrtnutými "véčky". Někdy vypadají chuděrky tak ztraceně, že ztratím nervy a udělím jim ránu z milosti v podobě důkladného přeškrtání. Pokud "mám den", tak samozřejmě ... čmárám.
Takže mě napadlo, že zrekapituluji svá léta na škole prostřednictvím pár těch čmáranic...


Praktická angličtina
Proč to zastírat - paní T. je prima ženská, ale její hodiny uměly pěkně potrápit. Nudou (a pocitem, že jste se ocitli zpátky v mateřské školce - je to překvapivě skličující, ovšem možná hlavně proto, že mám na školku spoustu velmi traumatických vzpomínek. Ech - škoda mluvit)...
Takže když nás zrovna nezaměstnávala projekcí The Cat in the Hat či záhadou uloupených sušenek (Jeff stole the cookies from the cookie jar!), co už měl člověk dělat...
Paní T. nám právě kladla na srdce,
abychom se vystříhali parazitních
slůvek.
Měl to být kapitán vesmírné lodi, která se vylíhne
z vajíčka - nebo tak něco. Vymyslela jsem k němu
učiněnou ságu - a pak jsem ji okamžitě zapomněla.


Úvod do Britských studií
Pan H. má do nudného patrona daleko a do učitelky mateřské školky ještě dál. Říká obvykle natolik zajímavé věci, že k pořizování výpisků dokonce motivuje (!) - nicméně chrlí je ze sebe kadencí a způsobem, které zápis značně ztěžují. Jistá je jediná věc, a sice že všechna vlákna pavučiny vedou k Žižekovi.
Student je zahlcen, zmaten, nešťasten a frustrován z toho, že se narodil blbý a nevzdělatelný a blbý a nevzdělaný jednoho dne skoná. Na zápisky se tím pádem vykašle (pan H. se důsledně vyhýbá jakékoli koncepci výkladu, která by byť jen slabě zaváněla přehledností či nedejbože linearitou - a z toho se vypisuje těžko i zdatnějším vypisovačům, než jsem já) - ale když už má sešit otevřený a propisku v ruce...
Ale zas ne že bych pana H. neposlouchala - nešlo neposlouchat...;-)

Paní K. jsem coby přednášející snášela podstatně hůř. Její projev v sobě spojoval několik dosti iritujících charakteristik a zbytnělou, lepkavou nudu. Smrtící kombinace, která mě obvykle buď dokonale umrtvila - nebo motivovala k ambicióznějšímu, zuřivějšímu čmárání.
Labutí píseň mojí oblíbené propisky, pokud se pamatuju. Na téhle čmáranici je pěkně patrno, do jak agresivních nálad mě paní K. dokázala dostat (navzdory tomu, že je to jinak velmi milá dáma).


Anglická literatura středověku
Už léta platonicky miluji paní F., dámu ve všech ohledech naprosto okouzlující (navíc neuvěřitelně hodnou) - ale nemůžu říct, že bych jí během seminářů a přednášek visela na rtech.
A protože na hodinu o Malorym jsem přišla poněkud nepřipravena, nervozitu z toho, že bych mohla být vyzvána k zasvěcenému komentáři na aktuální téma, jsem sublimovala nějak takhle...


I přestávky umějí být nudné...
...a čekání na hodinu, ať už v učebně nebo v bufetu, nutno nějak ukrátit. Svědomití studenti se učí. Flákači si krátí dlouhé chvíle jinak. Dílka započatá o přestávkách se samozřejmě přelévají do vyučovacích hodin - v následujícím vzorku je zastoupeno více přednášek/seminářů - a popravdě, už si nevzpomínám, jakých... Mám podezření, že tam bude minimálně jeden lingvistický kurz (během takových jsem čmárala obzvlášť zuřivě).

Následující čmáranec vzniknul ještě na bohemistice (tzn. velmi dávno) - kterou ostatně pamatují i výše vylepená zvířátka (na bohemistice jsem se nudila často a velmi, WTZ)... Šíleného Pierrota jsem nekreslila ani nepamatuju (a tak mě napadá, že je čas si zas jednoho střihnout)...
Tohle zvíře je bohemistikou naprosto netknuté. Ale nudit jsem se musela brutálně...
Tipuju, že za to mohl další lingvistický kurz, ale ruku do ohně bych za to nedala... Možná to byl Úvod do Britských studií s paní K. ...


Seminář o dandysmu...
Jméno pana přednášejícího si už nepamatuju, ale rozhodně se jednalo o jeden z nejzajímavějších céčkových předmětů, které jsem absolvovala (bohužel bez zisku jediného kreditu - u seminářů na estetice se mi vůbec podezřele často stávalo, že jsem je jaksi neukončila).

Jazyky Sibiře a Dálného Východu
Další zajímavý předmět, kde jsem ovšem na zápisky záhy rezignovala úplně. Aspoň ta čmáranice je poměrně nepokrytě inspirovaná tím, co se momentálně probíralo.
Tenhle zatím osamocený reprezentant zde zastupuje moje současné sinologické dobrodružství. Vzhledem k tomu, že ani KSČ (Kulturní studia Číny...;-p) mě ze čmárání nevyléčila, možná časem přihodím pár čmáranic dosud nenaskenovaných...


Nudit se člověk nemusí jen ve škole...
Může se nudit v čekárně u doktora (a pak to dorazit doma u telky)...
Případně se může nudit v autobuse. Jezdívala jsem busem ranním, plným rozjívených, roztomilých školáčků. Takové jízdy busmo byly jedinečnou možností k etologickému zkoumání dětských smeček a tlup, ale když si člověk zapomněl discmana a sluchátka, bylo to utrpení.
...
Tolik (prozatím) k více či méně kreativnímu krácení dlouhých chvil...
Semestr skončil, zkouškové v plném proudu - takže příště třeba dojde na kreslení jako formu prokrastinace...;-p
(A teď prosím minutu ticha za všechny ty mrtvé propisky.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kristybendy kristybendy | 8. června 2010 v 13:07 | Reagovat

woow

2 fa fa | 25. července 2010 v 21:11 | Reagovat

Dokonalej zápis. O kresbách ani nemluvim. Víc jich!

3 Cirrat Cirrat | E-mail | Web | 14. srpna 2010 v 23:11 | Reagovat

Je ten poslední obraz vyjádřením přání po zapomenutí si sluchátek a discmana?

4 MaedhRos MaedhRos | 15. srpna 2010 v 12:15 | Reagovat

[3]: Jj. Řekněme, že je to sublimace nálad, které se mě v autobuse plném školáků zmocňovaly, když jsem se od okolí nemohla distancovat skrze hlukovou clonu. Nebyly to nálady z nejpřívětivějších...:-)

5 MONCLER MONCLER | E-mail | Web | 17. září 2010 v 8:24 | Reagovat

the most beautiful women in the world!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama