Khoomei - když jeden zpívá za tři...

8. dubna 2009 v 4:50 | MaedhRos |  Muzika
Bude to tak dva, možná necelé tři roky nazpátek, co si spolubydlící posteskla, že by to chtělo nějakou novou muziku, která by byla použitelná coby zvuková kulisa při šprtání. Že jeden náš společný kamarád jí doporučil to, to a to, ale nic z toho že prý k danému účelu právě nejvhodnější není. Ale že je to prý zajímavé. Třeba ty Yat-Kha. V reakci na můj dotaz, jestli je ta muzika "takovej masakr", mne poučila, že ne Jatka jako zařízení, kde se z krav dělá hovězí, ale že Yat-Kha jako středoasijský strunný nástroj. A že prý jsou z Mongolska nebo odkud (ve skutečnosti jsou z Tuvy), a masakr že to docela i je. Když jsem projevila nelíčený zájem o nějakou tu ukázku, pustila mi Sodom i Gomora. Slyšet poprvé v životě kargyraa je už samo o sobě zážitkem, který otevírá obzory, ale slyšet ho v rámci téhle písničky byl (aspoň pro mě) jeden z nejsilnějších hudebních zážitků za poslední roky. Vody Mrtvého moře se zavřely nad Sodomou a Gomorou a přede mnou se otevřely hudební končiny, o kterých jsem do té doby věděla nanejvýš z doslechu, a do nichž s nadšením podnikám časté výlety dodnes...

Obrázek čistě dekorativní, vybraný na základě
povrchní asociace 'hrdelní zpěv--střední Asie--lov s orly' ...;-)
autor: David Edwards © National Geographic

Než se dostaneme dál... Přiznám se, že o hudební teorii nevím nic a popis mechanismů a technik hrdelního zpěvu je pro mě jihosibiřskou vesnicí. Z hodin fonetiky o formantech a artikulačním ústrojí něco málo vím, ale od hodin fonetiky uplynulo hodně vody a nedá se říct, že bych té fonetice tehdy zas tolik dávala. Takže úvod bude poměrně nepoučený a krátký.
Hrdelní zpěv se vyskytuje v řadě kultur, od Tibetu přes Mongolsko až po Sibiř. Znají ho i Inuité (kteří jsou poměrně výjimeční tím, že u nich tuhle techniku provozují převážně ženy) nebo Sámové. A svoji tradici má i na Sardinii a v jižní Africe.
Opravdu vyčerpávající pojednání by vyžadovalo podstatně hlubší znalosti, než jakými disponuji já. Já prostě odbudu teoretický úvod přehledem základních stylů podle tuvinské tradice - Tuva je svými hrdelními zpěváky pověstná - a k tomu, abyste si udělali představu o tom, jak všelijak to může znít, když se to umí, by měl následující mini-přehled víceméně stačit.

Xorekteer - základní technika, která víceméně slouží jako odpich pro ty ostatní, nicméně existují i celé písně v tomhle stylu.
Dag a Xovu Kargyraa - kargyraa vzniká rozkmitáním hlasivkových vazů. Výsledný zvuk je poměrně dost hluboký - jedná se o techniku příbuznou tibetskému harmonickému zpěvu.
Dag Kargyraa je obvykle hlubší, s výraznější hrudní rezonancí. Xovu Kargyraa je o něco vyšší, ostřejší a "hrdelnější". Když to popíšu velmi laicky (a velmi subjektivně, podotýkám), Dag Kargyraa se ke Xovu Kargyraa má asi jako Harley k motorové pile.
Khoomei - khoomei je termín používaný pro hrdelní zpěv obecně, ale označuje i specifickou techniku harmonického zpěvu, při níž základní tón vychází ze středních poloh hlasu a alikvótní tóny se pohybují v rozmezí jedné až dvou oktáv nad ním.
Sygyt - pro sygyt jsou typické pronikavé, hvízdavé alikvótní tóny, přičemž základní tón je oproti khoomei méně výrazný a o něco vyšší. Zkušení zpěváci dovedou základní tón zcela potlačit.
Borbangnadyr - borbangnadyr označuje spíš způsob modifikace a modulace jednoho ze "základních stylů", nejčastěji (ale ne nutně) se aplikuje na sygyt. Výsledkem je zvuk připomínající bublání, zurčení nebo trylkování.
Ezengileer - při ezengileer hraje poměrně zásadní roli měkké patro, jehož pravidelným zvedáním vzniká rytmus připomínající jízdu na koni. Ezengi znamená třmen.
Chylandyk - v zásadě kombinace kargyraa a sygyt - výsledný zvuk trochu připomíná cvrčka a taky je po něm pojmenovaný.
A tohle video už tu jednou bylo...:-)

Pokud máte zájem a chcete si o tom přečíst od lidí, kteří těmhle věcem narozdíl ode mě opravdu rozumí (a pokud si chcete udělat ucelenější představu např. i o tradicích mimo Tuvu), v závěru si proklikejte odkazy - z nichž jsem ostatně mohutně čerpala.
A teď proč to všechno vlastně píšu...
Vlastně jsem se jen chtěla podělit o pár svých oblíbených kousků. Nic víc, nic míň...
World music se v posledních letech hodně rozfrčela, a kapely a interpreti provozující hrdelní zpěv jsou podle všeho poměrně v kurzu. O scéně mám minimální přehled, takže těch pár následujících linků berte čistě jako inspiraci pro další průzkum - a v žádném případě je nepovažujte za reprezentativní, zasvěcený přehled "toho zásadního". Jsou to jen kousky (tradiční i více či méně ovlivněné moderními směry), které mi při brouzdání po YouTube zavadily o klobouk.

Na úvod pár odkazů na ty, kteří to všechno zpískali - na Yat-Kha (u kterých, pravda, jdu poměrně najisto)...
Yat-Kha provozují onen oblíbený a v 80% procentech případů taky brutálně účinný trik - hrajou svůj folkloreček pěkně "eletricky a s bicíma".
Kaa-Khem - jeden z mých oblíbených tracků na albu Yenisei Punk. Kuvezninův hlas tu burácí opravdu pěkně...
...a skoro tak mocně, jako v Coming Buddha (Tuva.Rock).
Teve-Haya - tuvinská lidová v avantgardní elektro-úpravě podle Kuvezina a Sokolovského. V téhle verzi se objevila na Tundra's Ghosts. V tomhle videu sice není písnička (původně asi osmiminutová) komplet - ale zas ji doprovází výborný studentský animovaný filmeček s názvem Mankurt.
Oi Moroz - ruská lidová. Rusové ji prý rádi zpívají, když se opijí. V podání Yat-Kha je naprosto dokonalá (Aldyn Dashka).
Amdy Baryp (Tuva.Rock).

Engiregen esil er - Engiregen esil er bude podle všeho název písničky, o kapele nevím nic - až na to, že se jedná o čínské Kazachy. (A že se opravdu dobře poslouchají.)

Alash (Tuva) - klasici, kteří nezklamou nikdy.
Obzvlášť v jejich podání žeru Dyngyldai.
...a pokračovat by se dalo, dokud videa na YouTube nedojdou...;-)

Chirgilchin (Tuva)
Daglarym - bez ohledu na techniku zpěvu, tohle je prostě krásná písnička.
Khoomeige Yoreel

Huun Huur Tu (Tuva)
Orphan's Lament

Mongolší Altan Urag
Obzvlášť na Khukh Tolboton nedám dopustit. Ohromně efektní záležitost. (A slyšíte v tom ty koně...? ;-))
Hiliin Chanadad

A jedna od Hanggai - kapela z Vnitřního Mongolska (státní příslušnost tím pádem čínská).

Eklektická, experimentující, jedinečná a naprosto úžasná Sainkho Namtchylak (opět Tuva).
Let The Sunshine - jihosibiřské reggae...:-)
Lonely Soul

Tumen Ekh - mongolský šamanský tanec...

Kathy Keknek & Janet Aglukkaq - aneb jak to dělají Inuité...:-) Jak už bylo řečeno, u Inuitů hrdelní zpěv provozují ženy. Nejedná se o písně v klasickém slova smyslu, jde v podstatě o hru. Dvě zpěvačky se postaví naproti sobě, chytnou se navzájem za předloktí a vyluzují ty nejneuvěřitelnější zvuky ve snaze jedna druhou překonat (a rozesmát). Ta, která vydrží déle, vyhrává.

Amazing Grace vyzpívaná za pomoci alikvótních tónů. Špica...:-)

A na závěr - docela roztomilé začátky - na to, že bylo tomuhle frajerovi teprve pět, když ho natočili...;-)

Pokračovat by se jistě dalo donekonečna. Jen při vybírání odkazů pro tenhle - říkejme tomu článek - jsem se vydala po několika "related videos" štrekách, během nichž jsem narazila na spoustu a spoustu zajímavých věcí.
Videí s ukázkami hrdelního zpěvu je na internetu poměrně hodně. Pokud se na YouTube poohlédnete po "throat singing" nebo "khoomei", určitě ledacos pěkného najdete (včetně tutorialů).
Jen namátkou:
Zadat jako heslo pro vyhledávání název některého ze specifických stylů taky není od věci.
Pokud něco zajímavého najdete, dejte vědět...:-)

A na závěr ty slíbené odkazy...
Info:
Obligátní článek na Wiki...

Stránky interpretů:

...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama